Už dlouho tvořím astrologický kurz, tedy aspoň se mi zdá, že už dlouho.
Má netrpělivost mě hnala stále vpřed věnovat tomu veškerý čas. Jít až na dřeň své energie, zdraví (jako únik před řešením podstatného problému jinde).
Vzpomínám si, co mi na mé cestě přerodu velmi pomohlo k sebeuvědomění. A sdílím s vámi jako inspiraci.
Psycholožka: „Vy se dost nesnažíte“.
A já pochopila, že se snažím příliš. Konečně jsem pochopila tu duchovní radu „dělat nicneděláním“.
Přestat se snažit navenek a tím se přirozeně obrátit do svého nitra a tam teprve začíná skutečné konání…
Má povrchní nevědomá vrstva byla nejprve egoisticky uražená, naštvaná, lítostivá, vždyť já se tolik celý život strašně moc snažím, až jsem se usnažila (přichází mi spíš slovo usmažila) do vyhoření, jak tohle ona může vůbec o mně říct!
Až obrácením do sebe, zklidněním a pochopením, co mi to chce říct o mně, mi vlastně klasická psycholožka nevědomě pomohla pochopit…. „Vy se dost nesnažíte uvolňovat, pouštět, odpočívat, plynout… Pořád nemakat a nechtít to vše vydřít prakticky rozumem, egem. Ale naopak vypnout mozek a otevřít prostor nicneděláním navenek tomu dělání uvnitř…“
Život nemůže být stále jen nádech, ale také výdech. Žít v souladu s přírodními cykly i uvnitř sebe… Nádech, výdech. Světlo a tma, smrt a znovuzrození….
Astropsychologie v praxi
A o tom nás učí znamení zvířetníku, která se střídají kolem dokola horoskopu jako nádech a výdech…. Mé pojetí astrologie se stalo stále více intuitivní…. Aha, takže na to se čekalo, až vyzraju do skutečné opravdovosti. To hlídá můj strážce brány Saturn v Beranu na konci 9. duchovního domů už v konjunkci s MC… A tam jsem musela začít konečně skutečně konat.
Vnější informace může mít ve skutečnosti úplně jiný vnitřní význam než se na vnější pohled zdá.