Při příležitosti velikonočních svátků přicházím s inspirací k zamyšlení.
Stále se všichni posouváme po spirále hlouběji a hlouběji do svého nitra, sami k sobě, ke své podstatě. Jako když se loupe cibule, po jednotlivých vrstvách. A každá chce svůj čas…
V určitých momentech je dobré si své posuny uvědomit a ocenit se. A takovým významným momentem jsou určitě Velikonoční svátky. Jsou svojí symbolikou možná důležitější než Vánoce. Vánoce jsou pouze o zrození. Ale Velikonoce prostřednictvím ukřižování Ježíše Krista jsou o síle a stání si za svojí pravdou. O sebelásce, o sebehodnotě, o přijetí smrti, odpuštění, bezpodmínečné lásce. A poté znovuzrození, již v jiné formě.
I já, když si pročítám své články, které jsem v minulých letech k Velikonocům napsala, jsem si nyní uvědomila, jak vnímám symbol Velikonoc v podobě ukřižování Ježíše Krista zase o něco hlouběji.
Před dvěma lety jsem napsala uvědomění „Smyslem Velikonoc není učit se obětovat, ale odpouštět. Ježíšovo poselství skutečné lásky skrze odpuštění bylo církvemi zneužito k učení obětovat se, k ovládání a manipulování lidmi…“.
Kříž je symbolem našeho života
Poté ke mně přišlo další velké pochopení, symbolu KŘÍŽE.
Kříž ukazuje naši lineární pozemskou nevědomou cestu v přítomnosti. Tu protíná vertikální cesta duchovní do výšin a hloubek našeho nevědomí. Vede nás k bezpodmínečné lásce a odpuštění.
Kříž vyjadřuje křižovatky našeho života – KRIZE.
Krize nás zastavuje na lineární cestě, abychom se ponořili do své hloubky. A tam něco o sobě pochopili a opustili. Něco starého nefunkčního v nevědomém pozemském žití.
A toto symbolicky vyjadřuje smrt Ježíše v pozemském hmotném těle. A jeho znovuzrození pochopením, přijetím a odpuštěním ve vnitřním duchovním světě výšin i hloubek nevědomí – symbolicky Ježíšovo zmrtvýchvstání v jiné dimenzi.
Letos při pohledu na Ježíše Krista a jeho srdce zářící energií mě jako první napadlo, že smyslem jeho ukřižování nebyla žádná oběť. Toto později začala zneužívat církev k ovládání a porobení lidstva do poslušnosti obětí.
Hlavním smyslem byla SEBELÁSKA♥️. Právě ze sebelásky Ježíš stál pevně za svojí pravdou a nezradil sebe ani pod pohrůžkou smrti. A poté pak vykonavatelům odpustil – a to je také velké poselství pro nás.
Nyní cítím, že prvotní z jeho poselství je pro nás především vzor sebelásky a jak si pevně stát za svojí pravdou. A nenechat se nijak zmanipulovat jakýmkoliv vyhrožováním.
Kříž představuje křižovatky našich cest
Vidíme tedy, že každý může v symbolu ukřižování vidět něco jiného, a jsem přesvědčena, že je to podle jeho momentální situace vnitřního nastavení. Vidí v tomto, co právě nyní potřebuje vidět a co potřebuje nyní posílit. Někdo uvědomění si pocitu oběti, někdo nyní má řešit odpuštění, a někdo se má nyní zaměřit na sebelásku…
A touto cestou dojdeme do stádia skutečného žití sebelásky. Pocítíme postupně mnohem větší sílu, odhodlání a odvahu se stavět za sebe, za své hranice, za svou pravdu. A z nepřátelských, vinících a manipulativních reakcí se už tolik nehroutíme. Bolí to ještě, ale už s tím umíme pracovat, skrze ta dřívější uvědomění, že už nejsme oběti a umíme odpouštět. A opečujeme a podpoříme sami sebe ❤️
Tím přijímáme i reakce druhých již klidněji, s pochopením cesty druhého a s odpuštěním. Ale už ne v roli oběti, která odpustí a podřídí se znovu, aby byl klid a nikoho neztratila. Ale už jako TVŮRCE přijímáme i ztráty těch, co to nedají.
Už pro nikoho nechceme zradit sami sebe. Protože ten, kdo to od nás čeká, za to nestojí. Protože skutečně milující nás přijímá, jací jsme. A je třeba odpustit, jemu i sobě, a jít dál….
A to je zmrtvýchvstání a znovuzrození, do jiné podoby. Tedy především díky SEBELÁSCE!
A proto je dobré se dívat nejen na vyobrazení Ježíše na kříži, ale již na obrázek znovuzrozeného se zářícím srdcem ❤️🔥
Moc vám všem přeji, s novou jarní energií a novým počátkem se znovuzrodit do sebelásky a pěkně sebe opečovávat, ať se venku děje cokoliv……💕