Po mnoha úvahách jsem se rozhodla pro očkování proti Covidu. Došla jsem k uvědomění, že záleží na úhlu pohledu přístupu k tomuto tématu. Pokud budeme přistupovat pozitivně, může přinést i pozitivní výsledky. Je jen otázka, co je pro nás pozitivní, a to ví jen Bůh…. Hlavou to nevymyslíme…
Pokud máte zájem si pro inspiraci přečíst mou úvahu, můžete zde.
Abych nepanikařila, potřebuji vždy o všem dopředu hledat hodně informací do hloubky. To přináší zklidnění pro mého Merkura v Blížencích kvadrát Pluto, Luna, Uran v Panně. Zklidnění mého celoživotnímu hledání, jak je to „správně“, abych byla „správná a dokonalá“.
ALE už jsem pochopila, že na světě není jen jediná „správná“ pravda! Vždy se najde někdo, kdo ji má jinou, jiný ÚHEL POHLEDU. Proto se nemůžu zavděčit nikdy všem a nikdy nejsem správná a dokonalá pro všechny.
Jediná správná pravda pro mě je MOJE pravda. Která mi přináší radost a lásku. Ne podle druhých.
Různé úhly pohledu
Nyní vidím díky epidemii, jak se přou protilehlé tábory. A každý je přesvědčený o své pravdě a má pro ně argumenty. Ke komu se přidat?? Jedině poslouchat svojí pravdu a argumenty v sobě. A přiznat si, že neodpovídají ani jedné straně, protože jsou to názory extrémní. A já už dobře vím, že pravda je někde UPROSTŘED.
Ano očkování je nejisté, ale i zdravotnictví je nástroj od Boha. Záleží totiž jen na nás, jak s tím nástrojem jednáme, přemýšlíme a konáme… S jakým ZÁMĚREM!
Nyní cítím očkování po mnoha měsících získávání informací a zkušeností druhých, často právě extrémních, jako možnost získat SVOBODU.
Já jsem nikdy dříve neměla strach z nějakých epidemií a vždy jsem cítila sílu, že vše zvládnu. A nevěnovala jsem jim vůbec pozornost. Jen sama sobě a své cestě.
Cítit své hranice
A právě k tomu se chci už nyní vrátit. Neřešit pořád každou chvíli, kde mám roušku, dávat si jí na pusu často i těžko, když mám plné ruce, nebo nyní v teple už nemám kapsy u bundy, tak jí někde lovit v tašce. A stejně válející se rouška může být kontaminovaná.
Přijde mi to proti logice všechno. A hlavně jako ponižování.
To testování a věčné šťourání v nose. A dokazování někomu, že jsem zdravá. Taky neustále myslet na to, abych byla dva metry od někoho. Zatajovat dech, když jsem u někoho blízko a strachovat se, jestli zrovna není nakažený. Tajit dech a hrozit se, kdykoliv někdo prostě normálně zakašle. Být naštvaná, když v práci už na roušky kašlou. Sledovat zprávy, jaká jsou nová opatření. Atd. atd.
Prostě tomu musím věnovat hodně pozornosti, a čemu věnujeme pozornost, to se děje, to živíme svojí energií! A já cítím, jak mám nyní už energie tak málo. Jak ji moc potřebuji soustředit na svůj život, na změny v mém životě, na jinou cestu.
Tomu chci věnovat pozornost, čas a energii…. A proto cítím, že se potřebuji už osvobodit od toho vnějšího divadla a vrátit se k sobě. Jedině tam je skutečná svoboda.
Zlatá střední cesta
Cestou k tomu je pro mě právě očkování. Všechno výše popsané omezení jakoby pro mě zmizí. A neznamená to, že bych chtěla někde nevázaně juchat a bavit se, jako hodně lidí. Já chci tvořit nově svůj život.
A pro hledání nových možností seberealizace potřebuji vylézt ze svého úkrytu doma nebo v práci, a jít víc k lidem a hledat a zkoušet nové možnosti. A k tomu potřebuji svobodu a energii. Proto ji nechci dávat všem těm omezením. Protože díky nim pak stagnuji. Jsem sice v bezpečí, ale stagnuji. A očkování dává možnost takové neviditelné roušky, ochrany. Šetří čas pro neustálé myšlení, jestli se dost chráním, a testování.
Přijde mi to jako ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA…

Ano, nevíme stoprocentně, co obsahuje a co udělá. Ale tak to bylo se všemi novinkami vždy! Vždy se lidé bojí toho nového nevyzkoušeného neprověřeného. A pak radši stagnují.
O tom je přece celý náš život, nebát se vyjít za svou komfortní zónu. Hlavně že se něco v našem životě děje… 😉
A já se vždy léčila pokud možno přírodně, šetřila své tělo od tolika chemických léků, kterými se klidně ti druzí, co teď brojí proti vakcíně, klidně roky ládují. A nezajímali je příbalové letáky plné vedlejších účinků. Které já poctivě četla a často radši ani ten lék nebrala.
Hodně jsem se bránila klasickému zdravotnictví a deptalo mě, když jsem ho musela využít. Ale už několik moudrých lidí mi řeklo, že je to také nástroj boží a záleží, jak ho využíváme.
Hlavně žádný extrém
Tedy ani využívání klasické medicíny jako jediné možnosti, ale ani její odpírání.
Možná právě pro to odmítání mě to tlačí zdravotními problémy, abych ho taky někdy využívala přece, když už nám ho Bůh dal.
Zase je to tedy o zlaté střední cestě….. Nezneužívat, ale občas použít, když je to třeba, kdy přírodní léčba nezabírá. Ani jen duchovní myšlení atd. My prostě máme fyzické tělo a potřebuje někdy také fyzickou péči a údržbu. Ano já byla v extrému odmítání. Proto mě to do něj stále tlačilo.
A nyní cítím jeho použití jako božího nástroje pro mé dobro. Pro mé osvobození od nízkých her většinové společnosti. Tak je jeho použití správné a zdravé.
Jak říkali moudří předci „dobrému neublíží“, „dobrého nepálí“
Záleží totiž na motivaci jeho použití, na záměru!
A pokud je to osvobození, je to přece ta nejlepší motivace 🥰
Mnoho otazníků
Někdo namítne, že je to závislost zase na vakcíně a jejím opakované aplikaci. Ale kolik jiných vakcín během života dostáváme?! A to nikomu nevadí? Kolik nemocí se tím vymýtilo. Kolik jiných preventivních opatření musíme dělat. Ženy berou hormonální antikoncepci a taky neřeknou, já si věřím, že to nedostanu, a děj se vůle boží, kolik mám mít dětí… To je jako ze staré doby. Kdy lidé nebyli tvůrci svých životů.
A dnes takto argumentují odpůrci, že přece umírat je běžné. Ale proč zbytečně a předčasně? Jenom proto, že jsme se dostatečně neochránili, nechovali se k sobě zodpovědně.
Ano může to být Vyšší vůle, aby se tato duše poučila, že se má o sebe více starat a zodpovědněji se chránit v dalších životech. A proč to tedy neudělat již nyní? Již nyní žít vědomě sebe, tedy sebe-vědomě, a nehrát se sebou ruskou ruletu. Proč nikdo neprotestuje za ztrátu svobody třeba nařízením zapínat si bezpečnostní pásy v autě?? A nad řadou dalších preventivních opatření.

Záleží totiž na naší vědomé účasti, na vědomém uvědomění si, že nejen plníme nějaká nařízení vlády apod., ale že to především děláme sami pro sebe, ze sebelásky. Ze zodpovědnosti k sobě a svému zdraví a bezpečí.
A tím samozřejmě i k druhým lidem. Jsme součástí společnosti a máme spolupracovat a pomáhat si, žít ve vzájemné lásce. A zdravě chápat svobodu a nezávislost. Ne jako sobectví, po mně potopa. Ale ctít, že moje hranice končí tam, kde začínají hranice druhého člověka. A že každý má ty hranice jinde a my bychom individualitu každého měli respektovat a přijímat.
Ano, PŘIJÍMAT REALITU, a ne jenom své ideály a očekávání. A pak být na druhé naštvaní, že nám je neplní a narušují, svými potřebami a ideály.
Skutečná svoboda je v nás
Skutečně duchovní člověk nekritizuje a nesoudí druhé. Ví, že neexistuje jenom jedna jediná pravda, ale mnoho pravd. Že každý má tu svou pro sebe nejlepší. A co pomůže jednomu, nemusí druhému. A naopak.
Každý máme svou cestu a nikdo netušíme, jaký příběh žije ten druhý, a co je pro něj nejlepší…
Proto skutečně duchovní člověk vše přijímá jako nejlepší pro každého zvlášť. Každý jsme na jiném úseku své cesty…
Skutečně duchovní člověk nesoudí a nezesměšňuje druhé. Sám se necítí svatý a dokonalý a s tou jedinou nejlepší pravdou. A nevidí viníka jenom v těch druhých venku.
Máme takovou vládu a společenskou situaci, jaká odráží naše nitra většinově. A ke změně nemůže nikdy dojít změnou toho a těch venku, ale jedině v nás uvnitř. Minimálně současně.
Líbí se mi citát, že tato doba covidová strhává naše masky a každý se nyní projevuje takový, jaký je skutečně uvnitř.
Krize jako sebepoznání
Vidím, že i mnoho „duchovních“ lidí a terapeutů, kteří poučují druhé, sami takto nežijí. Kritizují a soudí ty venku, tu strašnou vládu atd. a z nás dělají chudinky, jejich oběti. A dokonce poňoukají k boji proti té vládě a společnosti. Ale úplně zapomínají na základní duchovní poučku „VŠE JE JENOM V NÁS“. A to okolo je NAŠE ZRCADLO. A když kritizujete a soudíte ty okolo, vlastně říkáte pravdu O SOBĚ.
Tato doba útlaku nesvobody nemá vést k bojům navenek, ale k proměnám v nás uvnitř. K osvobození se od toho venku, co změnit nemůžeme. Je to dáno Bohem jako naše zrcadlo. K hledání cesty dobré pro sebe v těchto mantinelech, abychom změnili své nitro a venku se nám pak mohlo odrážet něco zcela opačného.
O tomto mluví již i kvantová fyzika. My sami si tvoříme svoji realitu. A tak na ni nemůžeme nadávat, ale jen na sebe. Když hledáte viníka venku, podívejte se do zrcadla😀
Nekritizujme a neodsuzujme tedy ani očkování. Možná je nedokonalé, ale alespoň nějaká snaha dopřát nám zdraví a svobodu. Co jste vy, kdo kritizujete, vynalezli lepšího???
Moudrý citát říká „Nekritizuj, co jsi nestudoval“. A to ať duchovní studium, astrologii, ať vědu, zdravotnictví, epidemiologii, virologii…..
My všichni žijeme ve společnosti v symbióze a měli bychom si vzájemně důvěřovat, že vše děláme pro dobro nás všech. Pak se nám bude i dobro zrcadlit skutečně venku.
Pokud však máte v sobě nedůvěru či nenávist ke společnosti, pak je tedy taková, jakou si tvoříte…..
Vše je tak, jak má být
Co začít vidět více to hezké a dobré?🌞 A více důvěřovat různým oborům lidské činnosti, které jsme nestudovali?
Stačí se poučovat z minulosti. Snad každý vynález provázela nedůvěra lidí a brojení proti němu. Tak i začátky očkování kdysi provázeli demonstrace. Vše nové je totiž provázeno nedůvěrou lidí, kteří nedůvěřují ve Vyšší vedení, kteří nevědí, že vše se děje pro nás jako to nejlepší…. A nic není dobré ani špatné, prostě jen je. A jako dobré nebo špatné tomu dáváme nálepky jen my sami, podle našeho úhlu pohledu, zkušeností, očekávání, strachů, nedůvěry.

My sami si to volíme, jestli to bude pro nás dobré nebo špatné. A často i díky předešlým našim činům v minulosti…
Proto změnit svět můžeme jedině žitím v přítomnosti, jakou si přejeme v budoucnosti.
A já si přeji žít ve společnosti, kde si důvěřujeme a děláme vše z lásky k sobě i k druhým💖
Tedy důvěřuji nyní i očkování. Věřím, že s dobrým úmyslem a záměrem v sobě neublíží.
My neznáme příběh lidí, kterým ublížilo. Proto ho nepřivolávejme i na sebe. Ale důvěřujme si, pomáhejme si, radujme se a buďme vděční za moderní vymoženosti, vynálezy, které nás posouvají kupředu…..
Změna paradigmatu společnosti
O tom je právě VODNÁŘSKÁ DOBA. Žít ve svobodě a nezávislosti s hranicemi svými i s respektem a láskou k hranicím druhých.
Vodnářské heslo zní „VOLNOST, ROVNOST, BRATRSTVÍ“. Ale na to poslední slovo BRATRSTVÍ bohužel zatím zapomínáme. A tato doba covidová nás to právě chce naučit 😉 Více se přiblížit sobě, více se chápat a vnímat. Více empatie k druhým, k nedokonalostem nás všech.
Všichni jsme v tom stejně, jen někdo dál a někdo teprve na začátku…. Pomáhejme si, milujme bližního svého jako SEBE SAMA. A tam začněme, milujme sebe sama🥰 Ochraňujme se tedy ne fanaticky strachem, ale zodpovědně, s láskou a sebedůvěrou. A nástroj k tomu vidím nyní v očkování. Třeba i díky tomu, že pro kolektivní bezpečnost obětujeme něco ze svého pohodlí či přesvědčení.
Horoskop jako můj rádce
Dnes v 16.45 h se nechám očkovat první dávkou. Dívala jsem se samozřejmě na svůj horoskop a tranzity toho času. A došlo mi, že se dá vysvětlit dvěma způsoby. Jinak drsněji pro nevědomého člověka, který dispozice ještě nechápe a nezvládá. A jinak pozitivněji pro vědomého člověka, který se snad aspoň upřímně snaží je zvládat.
A já cítím toto jako příležitost dozvědět se, jak na tom jsem. V tomto TESTU vidím smysl 🤩 A nebojím se ani případného negativního výsledku. Vím už, že máme vždy a neustále nové možnosti ke složení reparátu…. Nemůžeme nikdy nic udělat špatně. Naše duše je nesmrtelná. A všechno je jen nová příležitost pro ni získat nové zkušenosti…😇
Ošetřila jsem se k tomuto aktu zodpovědně. Zjistila jsem si homeopatika dobrá k eliminaci účinků očkování. Také přírodní vitamínové prostředky. Pak i přírodní produkty z peruánských bylin, přímo sestavené pro toto očkování z fyzické, energetické i duchovní stránky.
Myslím, že vše má nějaké řešení. A kdo chce a hledá, tak najde. Aby nešel cestou žádného extrému, ale ZLATOU STŘEDNÍ CESTOU…. 🌹



Zavřu oči a cítím, jak jsme součástí všeho, co žijeme. Nadechnu se a cítím, jak odchází strach a přichází láska a moudrost uvědomění, že pokud se přestaneme bát života, vždy uvidíme ten pravý záměr. Jak nám může ublížit to, co nám může pomoci? Pokud to tak vidíme, nedokážeme přijmout sami sebe v tomto životě. Vše je o nás s námi všemi a nic a nikdo by nám nemělo bránit v tom, se správně rozhodnout. Zavřeme tedy na chvíli oči a naslouchejme své vnitřní intuici beze strachu a bázně. 🙂
Krásná citlivá slova, děkuji 🥰