Toto období Slunce ve znamení Štíra, Dušiček, nám připomíná, že vše, co nás obklopuje, má vlastní příběh, začátek i konec. A že život plyne jako řeka, kterou nelze zadržet…
Putovala jsme se synem dva dny krajinou, kde lesy skrývají paměť zaniklých obcí, rozvalin stavení a dávných příběhů. Procházeli jsme oblastí bývalého vojenského prostoru Ralsko, dnes oborou Židlov, a setkávali se na každém kroku s konečností, s důkazem, že i to, co je dnes živé a rušné, může jednou utichnout a ztratit se v zapomnění. Připadalo mi to celou dobu jako neskutečné…
Ponořila jsem se do své role kameramanky a podílela jsem se na natáčení cyklu videí z této oblasti pro synův projekt „Toulky prostorem i časem“. Zachytili jsme tak pro vás tu křehkou krásu a tajemství opuštěných vesnic.
Možná vám to také otevře hlubokou úvahu o konečnosti, která se prolíná životy nás všech…
(Více si přečtěte v předešlých příspěvcích)
Nyní tedy jde o píseň znamení Štíra. Inspirovala jsem se právě mým hlubokým zážitkem setkání s konečností, pomíjivostí, transformací.
Píseň se jmenuje „KONEČNOST TIŠE NÁS UČÍ“ 
Na YouTube zde
V závěru uslyšíte mou krátkou promluvu na spontánní otázky mého syna.
Video si můžete pouštět jako štírovskou či dušičkovou meditaci pro zklidnění a pokoru…
.
Velmi to pomáhá neustále se vracet k nadhledu a lehkosti bytí…

